Vlna nemá zuby.
Nedávno mě vytočila na sítích jedna věta: vlna kouše, protože je nekvalitní. Tak to ale vůbec není. Pokud si z kvalitního merina uděláte koberec, vydrží vám asi tak měsíc. Pokud si z kvalitní vlny valašské ovce uděláte klobouk, sežere vás zaživa.
Kousavost vlny není dána její kvalitou, ale její jemností, respektive hrubostí. Jemnost vlny je daná průměrem jejích vláken. Ten je udáván v mikrometrech (mikrony). Čím je hodnota mikronu nižší, tím je vlákno jemnější, a tím blíže k pokožce si ji můžete dát, aniž by do vás zasekla své drápky.
Plemena ovcí se rozdělují podle užitkovosti (masná, mléčná, kombinovaná) a jejich vlna do kategorií 5A – F na základě jemnosti, délky a kadeřavosti vlákna.
Síla vlákna – čím jemnější vlákno, tím příjemnější na tělo.
Délka vlákna – čím delší vlákno, tím je příze příjemnější na omak. Kratší vlákna s sebou naopak nesou kousavost a škrábavost.
Kadeřavost vlákna – ta ovlivňuje nadýchanost, vzdušnost a pružnost materiálu.
Australské a jihoamerické merino má jemnost cca 16–21 mikronů, evropské merino 20+. Podívejme se na několik příkladů:
Valaška
33-40 mikronů
(kategorie C/D – D/E)
Stavropolské merino
20-21 mikronů
(kategorie 2A – A)
Žírné merino
23-27 mikronů
(kategorie A – A/B)
Merinolandschaf
26-28 mikronů
(kategorie AB – AB/B)
Shetlandská vlna
23-31 mikronů
Romney vlna
28-38 mikronů
(kategorie BC – CD)
Ani u stejného plemene není vlna ze všech ovcí stejná, dokonce ani z jedné ovce není všechna vlna stejná. Jemnost závisí také na tom, zda je vlna z berana, ovce nebo jehňat a z které části těla.
Shetlandská vlna
Rozdíly podle částí těla
- Krky a ramena: Velmi jemná vlákna, přibližně 10 až 20 mikronů.
- Hřbet a boky (střední část): Běžná střední jemnost okolo 23 až 28 mikronů.
- Zadní část (zadek): Hrubší vlákna, dosahující 29 až 35 mikronů
Romney vlna
Rozdíly podle lokality
- Severní Amerika: 29–36 mikronů
- Britské ostrovy: 30–35 mikronů
- Nový Zéland: 33–37 mikronů
Obě tyto vlny z Českých chovů využívám na různé typy svých plstěných výrobků.
A jak je to s tím příšerným kousavým svetrem, co vám v dětství upletla babička z vlny oveček souseda a vy jste v něm museli trpět celou zimu?
Je to prostě jenom špatně zvolený materiál na koncový výrobek. Pokud si chovatel ovcí v dobách před sametovou revolucí poslal na zpracování do přádelny svou „malou“ hromádku vlny, často nedostal zpět tu svoji. Vlna se v přádelnách namíchala se vším možným, co tam poslali ostatní chovatelé. Ta nejjemnější vlna se rovnou vytřídila a vyvezla do zahraničí. Ve Velké Británii byla velmi oblíbená. A protože domácí plemena v České republice jsou spíše hrubosrstá (valašská ovce, šumavská ovce), je dost pravděpodobné, že klubíčka, která sousedovi z přádelny došla zpátky, byla vhodná spíše na tkaní tašek než pletení svetrů a šál.
I hrubá vlna je kvalitní, jen se hodí spíše na tkaní třeba koberečků, tašek, plstění papučí. Tyto výrobky vám pak budou dlouho věrně a dobře sloužit.
